Jako hlavní důvody se často uvádí finanční situace, kariéra a nedostatek bydlení, ale to je jen špička ledovce.
V dnešním světě se pro stále více lidí stává pořízení dítěte spíše otázkou „zda“ než „kdy“.
Jak poznamenal Mark Travers ve svém sloupku pro časopis Forbes, jako hlavní důvody, proč lidé odkládají narození prvního dítěte, se často uvádějí finanční situace, kariéra a nedostatek bydlení. Nová studie Frontiers in Psychology však zjistila, že může jít o mnohem hlubší psychologické motivace.
Zde je šest nejčastějších důvodů, proč mnoho lidí podle studie odkládá rodičovství.
1. „Necítím se připraven.“
Emocionálně, mentálně nebo prakticky. Je to hluboký, někdy až paralyzující strach, že nebudete dost dobří nebo že si nebudete vědět rady. Háček je v tom, že tato vnitřní připravenost nemusí nikdy přijít.
Podle vědců může tato nerozhodnost pramenit ze strachu, že budete „špatným“ rodičem – že nemáte to, co je třeba k péči, ochraně a výchově druhého člověka.
Tato vysoká očekávání jsou podporována každý den – sociálními médii, knihami o rodičovství a dokonce i dobře míněnými radami. Postupem času je snadné začít věřit, že dobrý rodič by měl být absolutně trpělivý, nesobecký, citově vyrovnaný, finančně stabilní a své děti vždy stavět na první místo. To je objektivně vysoká laťka – a pro mnohé se strach ze selhání stává dostatečným důvodem k vyčkávání. Nebo k úvahám: „Pokud se necítím být připraven…… budu vůbec někdy připraven?“
2. „Nejdřív toho musím ještě tolik udělat.“
Pro někoho je odložení rodičovství spíše otázkou svobody. Platí to zejména pro mladé lidi, kteří si chtějí splnit své sny či cíle nebo prostě žít pro vlastní potěšení, než na sebe vezmou zodpovědnost mít dítě.
„Pro některé je prioritou v životě splnění zamýšlených cílů a mít dítě by bylo významnou překážkou v tomto plánu,“ vysvětlují výzkumníci.
Mnozí lidé to mohou považovat za sobecký důvod k odložení rodičovství. Lidé však chtějí dospět k rodičovství s pocitem, že prožili dostatek času pro sebe, než veškerý svůj čas věnují dítěti. Nebezpečí však spočívá v tom, že takový pocit se nemusí nikdy dostavit.
3. „Zní to ohromně.“
I když po dětech toužíte, je těžké ignorovat realitu, kterou rodičovství ve skutečnosti obnáší: bezesné noci, možný finanční stres, neustálou emocionální práci a téměř úplnou změnu orientace každodenního života. Pro někoho je tato realita přítěží.
„Rodičovství je vnímáno jako zátěž, pokud je spojeno se strachem z obtíží a obětí, které si výchova dítěte vyžádá. To neznamená, že pochybujete o své schopnosti milovat své dítě – spíše to odráží to, co vás tato láska může stát,“ vysvětlují autoři.
Obavy z dopadu na váš osobní čas, emocionální rozsah a schopnost postarat se o vlastní potřeby jsou tedy oprávněnou a přirozenou reakcí, zejména pokud se již cítíte vyčerpaní například prací, stresem nebo problémy s duševním zdravím. Existuje také obava z vyhoření a z toho, že se z vás stane někdo, kdo rodičovství nesnáší, protože do něj vstoupil bez dostatečné podpory a sebezáchovy.
V tomto smyslu se odkládání rodičovství stává méně strategií vyhýbání se a více strategií zachování. Protože mnoho lidí ví, že to bude těžké.
4. „Co kdyby se všechno změnilo?“
Do hry vstupuje také existenciální strach: strach ze samotné změny. Co když začnete ztrácet sebeúctu? Co když se vaše vztahy změní způsobem, který jste nečekali? Co když ztratíte kontrolu nad svým životem?
Rodičovství dramaticky mění život – od vašich vztahů po vaše tělo a identitu. A pro lidi, kteří si cení stability, kontroly nebo rutiny, může tato změna působit velmi znepokojivě.
„Čas a závazky spojené s výchovou dítěte jsou vnímány jako konkurence stávající životní rutiny. Představuje také změnu ve vztahu páru i v těle ženy,“ vysvětlují výzkumníci.
5. „Necítím se dostatečně finančně stabilní“
Je téměř nemožné diskutovat o odloženém rodičovství, aniž bychom se zmínili o penězích; i ti, kteří děti chtějí, mohou mít pocit, že si je nemohou dovolit. Náklady na bydlení, zdravotní péči, vzdělání a každodenní péči o děti stále rostou – a pro lidi, kteří už tak žijí od výplaty k výplatě, může být pouhá myšlenka na přírůstek do rodiny děsivá.
„Náklady na výchovu dítěte, jak je vnímají budoucí rodiče, někdy přesahují jejich současné finanční možnosti,“ poznamenávají autoři.
Opět se nejedná jen o sebestřednou obavu, ale o obavu oprávněnou a nutnou. V dnešní době musí všichni budoucí rodiče zvážit, jaký život jsou schopni svému dítěti poskytnout. Přitom často přirozeně vyvstává důležitější otázka: Co když jim nebudu moci dát to, co potřebují? Co když budou trpět, protože jsem nebyl finančně připraven? U lidí, kteří sami vyrůstali ve finančně nestabilním prostředí, může být tento strach obzvlášť silný.
6. „Stojí tento svět vůbec za to, abychom do něj přivedli dítě?“
Konečně si stále více lidí klade otázku: Je vůbec etické přivést na svět dítě? Klimatické změny, konflikty, politická polarizace, totální ekonomický kolaps – obecná nepředvídatelnost budoucnosti může na lidi, kteří uvažují o rodičovství, velmi doléhat.
Bez ohledu na to, jak moc si dítě přejete, může se zdát divoce nespravedlivé nechat je, aby se s následky toho všeho vypořádalo samo.
