Foto: z veřejných zdrojů
Hlavní myšlenkou rodičovství zůstává péče o dítě, jeho podpora a autorita, kterou bude chtít dítě následovat samo, bez nátlaku a podřizování se.
Neexistují žádné kurzy ani knihy, které by rodiče naučily, jak být dokonalí a dělat všechno správně. Každý dělá chyby, ale rodičovství je živá věda, kterou je třeba se učit každý nový den.
Gabor Mate je mezinárodně uznávaný lékař, jehož názor je respektován a ceněn. Je odborníkem na traumata, stres, závislosti a vývoj dětí, lékařem, řečníkem a autorem mezinárodních bestsellerů. Dr. Rangan Chatterjee má na své stránce Dr. Rangan Chatterjee zajímavý podcast, kde se lékař dělí o své vlastní myšlenky a postřehy o životě, zejména hovoří o 3 modelech rodičovství, které barvitě popisují moderní vztahy mezi rodiči a dětmi.
Volný styl rodičovství
Rodiče dovolí a akceptují jakékoli chování vlastního dítěte, aniž by do něj zasahovali. To je vlastně to nejhorší, co mohou udělat. Děti potřebují cítit, že někdo má situaci pod kontrolou. Rodičovství není demokracie, je to hierarchie a oni dítěti dominují ne proto, aby ho využívali, ale aby ho podporovali a vychovávali.
- Hlavní rysy: Nízká míra kontroly, vysoká míra péče a vřelosti.
- Jednání rodičů: Nejsou stanovena jasná pravidla ani hranice. Rodiče jsou spíše přáteli než autoritami.
- Cíl: Svoboda a sebevyjádření dítěte.
- Nevýhody: Při absenci hierarchických vztahů se stírá „alfa pozice“ vztahu. Vznikají problémy se sebekontrolou a disciplínou. Děti často nezvládají pravidla a omezení v různých oblastech života, zejména ve škole.
Represivní (autoritářské) vzdělávání
V tomto modelu výchovy dítě nemá vlastní názor a přání, protože o všem bezpodmínečně rozhodují rodiče. Dítě nemá svobodnou vůli a žije takový život, jaký mu rodiče nařídí. Není to nejlepší systém výchovy, protože takové děti většinou v životě nic nedokážou a neumějí ho žít samostatně. Jednou z možností vývoje událostí může být, že jednoho dne rodiče a děti prostě přestanou komunikovat, pokud má dítě dost sil (to se stává velmi zřídka), již v dospělosti se od rodičovské péče co nejvíce oddělí.
- Hlavní rysy: Vysoká míra kontroly a minimální vřelost.
- Jednání rodičů: Stanovují přísná pravidla a očekávají bezvýhradnou poslušnost. V takových rodinách panuje přísná disciplína a jednosměrná komunikace. Děti nemají žádný hlas.
- Cíl : Kontrolovat a potlačovat dítě.
Autoritativní rodičovství
Zlatá střední cesta rodičovství. Tento styl zahrnuje také určitý strach z dítěte, ale dobrý. Rodiče zaujímají autoritativní postoj, protože vědí, co mají dělat. Rodiče vždy zohledňují pocity dítěte na základě jeho věku. Například nemá smysl říkat rozzlobenému jedenapůlročnímu dítěti, aby něco vyjádřilo slovy. Ještě na to nemají slova. Pětiletému dítěti však můžete říci: „Můžeme najít slova, která by popsala, jak se cítíš?“. Jinými slovy, rodiče učí své děti vyjadřovat vlastní emoce společensky přijatelným způsobem. Především však víte, jaké tyto emoce jsou, a své dítě podporujete. Dáváte mu povolení je cítit. Můžete vyslovit, že některá reakce chování není v pořádku, ale cítit určitou emoci je v pořádku a nikdo v tom dítěti nemůže bránit. Není nutné dítě za emoce trestat, protože by se mělo naučit je prožívat a překonávat a nebát se jich, uvědomovat si, že ať je to cokoli, rodiče ho mají rádi.
- Hlavní rysy: Vysoká míra kontroly a vřelosti.
- Působení rodičů: Rodiče stanovují jasná pravidla, ale vysvětlují jejich důvody a podporují děti v diskusi o různých situacích. Disciplína je spravedlivá a komunikace je oboustranná.
- Cíl: Podporovat samostatnost, odpovědnost a sebeovládání.
Popisy výchovných systémů se samozřejmě někdy překrývají a mění. Hlavní myšlenkou výchovy zůstává péče o dítě, podpora a autorita, kterou se dítě bude chtít řídit samo, bez nátlaku a poslušnosti.
